Severské země jako Norsko, Švédsko a Finsko jsou podobnými stavbami proslulé a je zde téměř standardem zajistit požární ochranu těchto kulturních památek nejen z vnitřní části, ale i zvenčí. V České republice se však investuje do prevence, tj. protipožárního zabezpečení takovýchto typů staveb, minimálně. Pokud se majitel nebo správce objektu ozhodne investovat do protipožární ochrany, je jištěn ve většině případů pouze vnitřek budov.

Toto byl i případ Gutského kostela, který byl vybaven systémem elektronické požární signalizace (EPS), která v případě požáru předá informaci na ústřednu a ta následně přivolá požární hlídky.

Pokud však vznikne požár zvenčí, zde způsobený žhářským útokem, může se stát, že EPS zaregistruje požár až v okamžiku, kdy už je natolik rozšířený, že i přes rychlý příjezd hasičů dojde k velkým škodám nebo úplnému shoření stavby.

Abychom předcházeli fatálním následkům podobných požárů, nabízí se řešení běžně instalované v již zmíněných severských zemích. Jedná se o stabilní hasicí zařízení vysokotlaké vodní mlhy HI-FOG, které umožňuje instalaci bez velkých zásahů do struktury budovy. Díky malé spotřebě vody nepotřebuje velký prostor pro požární nádrž a může pracovat i bez přísunu elektrické energie.

V praxi to funguje tak, že trysky protipožárního systému jsou umístěny jak zevnitř, tak i zvenčí kostela a v případě, že dojde k požáru, prasknou teplocitné baňky, které trysky obsahují, a systém spustí hašení. Díky vlastnostem vysokotlakého mlhového systému, dochází k hašení požáru a ochlazování povrchu budovy, takže se požár dále nešíří. Škody na budově jsou tak minimální.

Tento systém už je instalovaný v mnoha kulturních památkách napříč Evropou, jednou z nich je i kostel svatého Marka v Benátkách. U nás je to například depozitář Národní Knihovny v pražském Klementinu.

Ing. Jaroslav Drastich, odborník na požární bezpečnost, KLIKA BP.