I v letošním roce jsou v Moravskoslezském kraji evidovány případy klíšťové encefalitidy. Vzhledem k tomu, že v červnu byla aktivita klíšťat na stupni "velkého a nejvyššího rizika" používané škály, tedy 8-9, dá se předpokládat, že případů bude přibývat.

"Promořenost klíšťat odhadujeme na 1 či 2 procenta, infikovaná klíšťata jsou i ve městech. Upozorňuji i na možnost alimentárního přenosu klíšťové encefalitidy, v roce 2016 tvořily 0,9 procenta případů, tedy cca pět osob se nakazilo konzumací nepasterizovaných mléčných výrobků. Lidé chystající se trávit dovolenou v Evropě by měli myslet i na expanzi výskytu viru KE. V roce 2016 byly zaznamenány případy onemocnění v Holandsku a východní hranice výskytu se posunula až do Japonska," přibližuje MUDr. Hana Ševčíková z ostravského centra očkování a cestovní medicíny Avenier.

Jedinou spolehlivou ochranou před KE je očkování, lék proti tomuto viru neexistuje. Česká republika je endemickou oblastí s vysokým výskytem klíšťat, pro takové oblasti doporučují odborné autority, včetně Světové zdravotnické organizace, očkování všech osob od jednoho roku věku. Podle lékařů by mnoho z těch, kteří trpí trvalými následky po prodělané nemoci, rádo vrátilo čas a nechalo se preventivně očkovat. "Odhadujeme, že v ČR je naočkováno jen asi 25 procent populace, většinou ve prospěch dětí, střední a starší generace na ochranu svého zdraví zapomíná," říká Ševčíková. Na očkování proti klíšťové encefalitidě přispívají všechny pojišťovny.

Pokud se člověk infikuje od klíštěte virem encefalitidy, může mít další průběh několik scénářů. "Někteří vůbec žádné obtíže nepocítí, u dalších se onemocnění projeví asi po 14 dnech od nakažení podobně jako chřipka, ale nejhorší je, když přejde do druhé fáze, kdy virus napadne nervové buňky v mozku a míše. Může pak dojít k omezenému či rozsáhlejšímu ochrnutí svalů končetin i jiných částí těla, zhoršení paměti, únavnosti nebo i změnám psychiky," říká primář Neurologického oddělení jihlavské nemocnice a člen výboru České neurologické společnosti MUDr. Ondřej Škoda. "Nemoc se ve druhé fázi projeví typicky bolestí hlavy, zvracením, horečkou. Jasným příznakem rozvoje meningoencefalitidy je ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk nemůže dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu," dodává.

Ve většině případů se toto postižení zase postupně zlepšuje, přibližně u 30-60% případů pak mohou být následky onemocnění dlouhodobé nebo i trvalé.

Podle aktuálního průzkumu společnosti STEM/MARK, kterého se účastnilo 506 respondentů z celé České republiky, 67 procent z dotazovaných ví, že jedinou spolehlivou prevencí proti KE je očkování.

Přesto se počet očkovaných už několik let drží na pouhých 24 procentech. Rakouští sousedé jsou očkováni z 83 procent. Průzkum také ukázal, že s klíšťaty je spojena řada mýtů. Jedním z nich je, že přisátého parazita je nejlepší potřít olejem či krémem. Tento nesprávný způsob používá téměř třetina lidí. Klíště se ale podle odborníků začne "dusit" a rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu. Dotazovaní často klíště při odstranění točí proti směru hodinových ručiček, což lékaři také nedoporučují. Ústrojí, kterým se klíště drží, nemá tvar závitu. Tento mechanismus tak může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky, která zůstane v kůži.