"Za Piráty dlouhodobě hájíme zájmy mladých lidí, protože nám na nich záleží, stejně jako nám záleží na budoucnosti naší země. Pokud chceme Česko předělat z levné výrobny na znalostní ekonomiku založenou na výzkumu, musíme mladým lidem poskytnout dobré podmínky pro vzdělávání. V zájmu nás všech je zajistit, aby vysokoškolské vzdělání bylo dostupné a s tím velmi úzce souvisí také kvalitní a dostupné bydlení. Již v minulosti jsme řešili úroveň kolejí, kdy nám mnoho studentů a studentek posílalo doslova otřesné fotografie. Pokračujeme průzkumem o situaci vysokoškoláků, který jsme si společně s Mladým Pirátstvem, jež se tématu intenzivně věnuje, nechali vypracovat. Naším cílem vždy bude podporovat mladé lidi v tom, aby mohli naplno realizovat svůj potenciál, v čemž jim nyní bohužel leckdy brání finanční situace," okomentovala vznik průzkumu a postoj Pirátů poslankyně Klára Kocmanová.

"Vysokoškolské koleje se pro řadu studentů a studentek stávají v čase čím dál tím méně dostupnými jak z finančních, tak kapacitních důvodů. Současně je jejich stav dlouhodobě zanedbávaný a univerzitám se do zlepšení jejich zázemí nedaří investovat potřebné prostředky. Vzhledem k probíhající bytové krizi přestává být pro studentstvo bydlení mimo vysokoškolské koleje alternativou a volí tak často raději dojíždění či zůstávají bydlet déle u rodičů," uvedla Kateřina Stojanová s tím, že průzkum na toto téma přinesl hned několik důležitých zjištění. Kromě bydlení mapoval i celkovou finanční situaci vysokoškolských studentů s ohledem na možné bariéry ke studiu.

"Potvrdilo se bohužel, že bytová krize silně dopadá na studenty. Ohrožení jsou zejména studenti, kteří pocházejí z míst daleko od místa studia. Problém je ale i s hrazením celkových nákladů na život. Pouze 14 % studentů hradí všechny své výdaje ze svého, aniž by jim kdokoliv přispíval do rozpočtu. Zbytku v drtivé většině případů pomáhají s financemi rodiče. Socioekonomické zázemí rodičů tak silně ovlivňuje jak možnost mladých lidí studovat vysokou školu, tak životní standard mladých lidí během studia," popsala Stojanová.

Mladí lidé z nižšího socioekonomického zázemí mají v Česku dle studie nejnižší šanci získat vysokoškolské vzdělání ze všech OECD zemí. Česká republika také v mezinárodním srovnání propadá v podpoře vysokoškolských studentů a má nízký podíl mladých lidí s vysokoškolským titulem.



"Jedním z možných návrhů řešení, o kterých lze vést diskuzi, by mohl být tzv. švédský model státní vratné podpory. O tuto bezúročnou podporu si může zažádat každý student vysoké školy. Maximální výše je 5 000 korun měsíčně. Podporu studentovi poskytuje stát, nikoliv banka nebo úvěrová společnost. Student podporu nesplácí okamžitě, ale až po dokončení studia a nástupu do zaměstnání. Podle výše jeho následných příjmů je možné splácení upravit nebo v některých případech i odpustit," nastínila možnou zahraniční inspiraci poslankyně Klára Kocmanová s tím, že by finální podoba řešení samozřejmě záležela na podrobných debatách s odborníky a odbornicemi, aby zvolená forma řešení byla pro Česko co nejvhodnější.