Podvedená 44letá žena byla telefonicky kontaktována mužem, který se vydával za zaměstnance banky. V rámci hovoru jí sdělil, že potřebuje doplnit informace k úvěrové žádosti, o kterou požádala. Ačkoliv udivená žena "pomyslnému" zaměstnanci banky sdělila, že o žádný úvěr nežádala, záměrně jí dalšími informacemi přiměl uvěřit, že si někdo na její jméno snažil vzít půjčku. Následně ženu přepojil na "technického pracovníka banky", který měl za úkol ženu utvrdit o tom, že se měla stát obětí podvodu. Důvěřivé ženě postupně sděloval informace o správném zabezpečení bankovního účtu a také jí přesvědčil, že vše bude řešeno s policisty, kteří jí budou neprodleně kontaktovat. Ujistil jí, že jediná možnost zabezpečení jejího účtu a vyřešení celé situace je zřízení půjčky v maximální možné výši.

Vzápětí poškozenou kontaktoval "falešný policista", který jí ubezpečil, že s bankami v takovýchto případech spolupracuje. Ženu ujistil, že instrukce bankovních úředníků jsou správné a vše činí pro vlastní ochranu účtu. Poté poškozené opětovně volal pomyslný technický úředník banky, který jí instruoval o dalším postupu. Měla navštívit banku, kde požádá o nejvyšší možný úvěr. Upozornil jí, aby při vyřizování žádosti měla u sebe neustále zapnutý mobilní telefon. To z důvodu, aby slyšel průběh vyřizování. Samozřejmě se při vyřizování půjčky neměla zmínit o pravém důvodu, proč si úvěr zřizuje.

Jakmile si poškozená sjednala úvěr ve výši 400 tisíc korun, byla podvodníkem na telefonu vedena "krok po kroku" k tomu, co má s penězi učinit. Pokyny dostávala prostřednictvím hovoru a mobilní aplikace. Podle instrukcí vyhledala Bitcoinmat, do kterého pomocí QR kódů vytvořených falešným bankovním úředníkem, vložila všechny půjčené peníze.

Kriminalisté v dané věci zahájili trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu podvod. V případě dopadení pachatelům hrozí až pět let odnětí svobody.