Cvičení, zaměřené na plošnou evakuaci, se podle dojmu většiny zúčastněných povedlo, vyšlo i počasí, když odpolední teploty se přehouply i přes 14 stupňů Celsia, většinu doby svítilo slunce a vůbec nepršelo. Nebyla nahlášena žádná zranění, nevolnosti či pády dětí do vody či bahna.

Šlo bezpochyby v rámci České republiky o historicky první plošné nasazení školáků od prvních do devátých tříd do cvičení na vodní hladině. Obvykle jsou takto využívání "jen" při cvičeních s požárem či únikem nebezpečné látky ve školních budovách.

Celkem 140 hasičů a dalších příslušníků složek integrovaného záchranného systému mohlo využít celkem 13 lodí a člunů hlavně z výbavy HZS Moravskoslezského kraje a také dva velké obojživelné transportéry z hlučínského Záchranného útvaru. Evakuační jízdu v něm si děti doslova užívaly, největší zájem o ně byl o jeho činnost a výkon také u několika desítek nahlášených či náhodných pozorovatelů na břehu vodního díla.

Samotné cvičení začalo po převozu figurantů ve žlutých reflexních vestách (osmikolovými hasičskými Tatrami) na šest neznámých stanovišť na březích přehrady v 10 hodin dopoledne - výjezdem hasičských lodí a transportérů na průzkum, který už byl spojen s prvními evakuacemi. Zasahujícím hasičům bylo známo jen to, že všichni figuranti budou stát na několika místech u břehu přehrady v reflexních vestách. Poslední úspěšně evakuovaní lidé byli přitom zapsáni v Evakuačním středisku po půl druhé hodině odpolední.

Školáci byli například evakuováni v prostoru Skalka na východním břehu přehrady z třímetrové výšky pomocí hasičských nastavovacích žebříků, byly tam jako figuranti vybrány starší děti.

Nejnáročnější zásah měly posádky dvou člunů HZS MSK, které měly za úkol evakuovat deset žáků a žákyň deváté třídy, uvězněných na mostě říčky Stonávka, která se vtéká do přehrady.

Kvůli nízké hladině přehrady nebyly posádky schopny bezpečně překonat s nafukovacími čluny a těžkými motory až dvoumetrové betonové převýšení pod silničním mostem, které dělilo Stonávku a samotnou přehradu. Proto museli hasiči motory oddělit od nafukovacích člunů a přenést přes silnici - a zase s nimi dolů na vodu. Další nástrahy se zrádnými mělčinami i řezáním či přenášením spadlých stromů je čekaly na více než půlkilometrovém úseku k mostu krajinou mokřadů. Navíc s velmi obtížnými komáry...

Osádky těchto dvou člunů nakonec na několikrát převezly deváťáky až do jednotného místa vylodění nedaleko hasičské zbrojnice SDH Těrlicko, na jehož dvoře také stál velký stan Evakuačního střediska. Žáci ale museli být spuštěni po laně a v evakuačním sedáku ze zhruba čtyři metry vysokého mostu přímo do člunů, což naprostá většina dělala poprvé v životě.

Cvičící si také úspěšně vyzkoušeli simulovanou poruchu jednoho z obojživelných transportérů s přestupem hasičů a evakuovaných do několika menších lodí a člunů.

Po individuálním zaevidování v Evakuačním středisku (po skupinách) obdržel každý malý i velký figurant žlutou pásku na ruku jako potvrzení o řádné evidenci. Na nedaleké louce pro ně hasiči postavili sedm stanů, kde děti nejprve dostaly párek v rohlíku s nápojem a potom je na několik desítek minut - až do dojezdu posledních figurantů - zabavili preventisté HZS MSK - mj. stříkáním ze džberových stříkaček, motáním požárních hadic či informacemi o fungování hasicích přístrojů.