Klinické farmaceutky mají za cíl co nejbezpečnější a neúčinnější farmakoterapii pacientů a svou práci často přirovnávají k detektivní práci, kdy skládají informace z různých zdrojů. Klinická farmacie přináší přidanou hodnotu celému zdravotnickému týmu, poskytuje podporu v případech, kdy si lékař nemusí být jistý správným postupem v oblasti léčiv.

"V České republice je aktuálně k dispozici pouze 47 oddělení klinické farmacie pro lůžkovou péči, ale je jich potřeba čtyřnásobně více. Přes 10 tisíc lůžek akutní péče v současnosti nemá zajištěnou dostupnost klinického farmaceuta. Klinický farmaceut přitom umí výrazně ušetřit náklady za zdravotní péči," upozorňuje na potřebnost klinických farmaceutů nejen v nemocnicích Mgr. Tereza Vaňková.

Cílem klinických farmaceutů je společně s ostatními zdravotnickými pracovníky zajistit, aby léčba byla efektivní a bezpečná pro pacienta. "Díky našemu zaměření a časovým možnostem se můžeme detailněji věnovat potenciálním problémům spojeným s léky, na které lékaři vzhledem k jejich náročnému pracovnímu dni nemají čas," doplňuje Mgr. Karolína Russ.

Kliničtí farmaceuti mohou prohlédnout lékovou historii pacienta a pečlivě prozkoumat jeho anamnézu a laboratorní výsledky. "To nám umožňuje odhalit potenciální rizika nebo problémy, které by mohly být přehlédnuty. Například, když pacient nesdělí úplné informace o své předchozí medikaci, nebo pokud jsou léčiva, která užíval, stále přítomna v jeho organismu a mohou ovlivnit současnou léčbu," vysvětluje Mgr. Karolína Russ a dodává, že se často v praxi setkává s tzv. polypragmazií, což je označení stavu, kdy pacienti užívají velké množství různých léků předepsaných různými specialisty. V těchto případech je role klinických farmaceutů důležitá zejména v identifikaci a řešení nejen lékových interakcí a v upravení dávkování na základě změněné funkce orgánů, jako jsou ledviny nebo játra.

Nejčastější rizika při předepisování léků často vznikají v důsledku nedostatečného předávání informací. Toto riziko se může objevit v různých fázích léčebného procesu, například mezi lékařem a pacientem, kdy pacient nemusí plně vnímat nebo rozumět informacím poskytnutým lékařem nebo zdravotní sestrou, což může vést k nesprávnému užívání předepsaných léků.

"Často se v praxi setkáváme s tím, že pacienti doma léky neužívají podle předpisu. Problémem je také samoléčba pacientů, kdy pacienti na vlastní pěst užívají nejrůznější léčiva nebo doplňky stravy, aniž by si byli vědomi možných nežádoucích účinků nebo interakcí s jinými léky. Tato samoléčba může vést k vážným zdravotním komplikacím," varuje Mgr. Tereza Vaňková.

Klinickofarmaceutická péče přináší úspory tím, že snižuje rizikovost farmakoterapie a zlepšuje bezpečnost pacientů. Klinické farmaceutky z Nemocnice AGEL Nový Jičín a Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice pořádají pravidelně i odborný seminář pro klinické farmaceuty. "Seminář se bude konat i v letošním roce v Novém Jičíně v druhé půlce května a všechny zájemce o klinickou farmacii na něj srdečně zveme," zakončuje Mgr. Tereza Vaňková.