Není mnoho českých umělců, kteří by ve svém oboru dosáhli na světové úrovni natolik výsadního postavení a tak výjimečným způsobem reprezentovali Českou republiku v zahraničí, jako harfistka Jana Boušková. Proslulý violoncellista Mstislav Rostropovič si například osobně vyžádal kontakt na Janu Bouškovou poté, co uslyšel její hru v rozhlase, a premiéroval s ní dílo Raviho Shankara na festivalu v Evianu. Světoznámá profesorka harfy z USA Susan McDonald označila Janu Boušovou za talent století a podobně hodnotí výkony Jany Bouškové i zahraniční kritika.

Jana Boušková má k Ostravě vřelý vztah už jen v souvislosti s tím, že vystudovala místní univerzitu ve třídě prof. Libuše Váchalové, své matky. V současné době je Jana Boušková už sama profesorkou na Královské akademii v Bruselu a vyučuje i na pražské HAMU. Kromě nabité koncertní aktivity v pozici sóloharfistky České filharmonie se Jana Boušková intenzivně věnuje i vlastní sólové činnosti a vystupuje takřka po celém světě.

"Přesto, že mnozí na harfu nahlížejí, jako na nástroj, který rozeznívá struny hlavně v glissandech, či v úvodních akordech Vyšehradu, je to přitom nástroj, který dokáže dosáhnout i zvukový pocit celého orchestru. Vůbec není nutné, aby se na harfu hrálo pouze subtilně, andělsky. Sílu zvuku a dynamiku, vytváří interpret na harfě, svými prsty sám a pak záleží, zda má vycvičenou sílu v rukou, aby dynamiku dokázal odstupňovat nebo ne. Na harfě je složitá koordinace rukou a nohou, jelikož používáme chodidla k sešlápnutí sedmi pedálu, které slouží k přelaďování do různých tónin. Také, oproti klavíru, s kterým se harfa nejvíce připodobňuje, díky stejnému notovému zápisu, máme ztíženou techniku. Na harfě nepoužíváme k hraní všech deset prstů, ale pouze osm. Malíčky, vzhledem ke své velikosti, se ve hře neuplatňují. Avšak dobří harfisté si s tímto nedělají starosti a nakonec, i jak já tvrdím, nic není nemožné," představuje hru na královský nástroj sama Jana Boušková.

Po ostravských začátcích Jana Boušková posléze ve studiu pokračovala na renomované Indiana University u profesorky Susann McDonald. Jana Boušková je zatím jedinou harfistkou České republiky, která vyhrála světově nejvýznamnější a nejuznávanější harfovou soutěž. Toto vítězství si přivezla v roce 1992 z USA a ve stejném roce získala i druhou cenu v Izraeli na jiné renomované světové soutěži s největší historickou tradicí, kde společně s nejvyšším oceněním drží též i prvenství jediné české harfistky, která byla do této významné soutěže pozvána. Díky těmto výrazným uměleckým úspěchům se Jana Boušková rychle stala velmi žádanou harfistkou vystupující na renomovaných světových pódiích nejen sólově, ale i komorně s takovými interprety, jako Maxim Vengerov, Jurij Bashmet, Patrick Gallois, Jiří Bárta, Christian Tetzlaff, Sharon Kam, či již zmíněný Mstislav Rostropovič. Jana Boušková vystupuje pravidelně sólově i v komorních sestavách na významných domácích i světových koncertních pódiích a festivalech.

Na svém ostravském vystoupení Jana Boušková provede sólové dílo od Marcela Tourniera - Sonatinu pro harfu a společně s Josefem Špačkem, jedním z našich nejlepších mladých houslistů a koncertním mistrem České filharmonie, společně zahrají Ravelova Tzigana a Saint-Saënsovu Fantazii pro housle a harfu.

Josef Špaček
Mladý český houslista Josef Špaček se rychle etabluje jako jeden z nejlepších houslistů své generace. Pracoval pod vedením renomovaných pedagogů, například Idy Kavafianové a Jaime Lareda působících na Curtisově hudebním institutu ve Filadelfii či Itzhaka Perlmana z newyorské Juilliard School. V květnu roku 2012 se stal jedním z finalistů Mezinárodní soutěže královny Alžběty v Bruselu; v roce 2009 zvítězil v mezinárodní houslové soutěži Michaela Hilla (Nový Zéland) a v roce 2008 získal třetí cenu a cenu mladé poroty na mezinárodní houslové soutěži Carla Nielsena. V současné době kombinuje úspěšnou sólovou dráhu s kariérou koncertního mistra České filharmonie.