Jednalo se o hnízda ve Staré Bělé, Raduni, Polance nad Odrou a ve Vítkově, která by kvůli své velikosti mohla být svému okolí nebezpečná. "Hnízda měla v průměru okolo 80 cm na výšku, 185 cm na šířku a vážila několik set kilogramů," uvádí Patrik Molitor, který celou akci koordinoval a se svými kolegy zajistil.

S jistým nadhledem by si průměrně vysoký člověk mohl na hnízdech ustlat a zdřímnout. To však nebyl zájem ornitologů. "Pro snížení takového hnízda nepotřebujete jen fyzickou sílu, ale hlavně netrpět závratěmi. Nehledě na to, že všechna hnízda kromě "vítkovského" byla na sloupech elektrického vedení, takže to chce také kus pořádné odvahy a trpělivost," doplňuje Molitor.

Trpělivost je důležitá i z toho důvodu, že vyřídit všechny náležitosti kolem snížení hnízda trvá několik měsíců. Snížená hnízda dosahují nyní v průměru lehce přes 30 cm výšky a průměrně 140 cm šířky. Odvezly se plně naložené čtyři vozíky hnízdního materiálu, tzn. kompostu, větví, ale také plastů a hadrů.

A právě plastům na hnízdech se věnoval projekt Krajina pro čápy ve své první polovině v rámci tzv. Čapích dnů. "Prostřednictvím her jsme upozorňovali na nebezpečí, které pro malá čápata představují obyčejné provázky. Žáci pak od nich uklízeli okolí, aby je čápi nemohli zanést na hnízdo a mláďata se do nich následně zamotat," vysvětluje Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické, která projekt koordinuje. "Pohled do hnízda, ve kterém jsou zapletené nejrůznější odpadky, připomene vážnost a blízkost tohoto nebezpečí," dodává Dobruská.

Snižování hnízd bylo financováno Moravskoslezským krajem a z dobrovolných darů České společnosti ornitologické určených na opravy čapích hnízd a projekt Let o život.