Poškozenou telefonicky kontaktoval muž, který se představil jako zaměstnanec jedné z bank. Sdělil jí, že potřebuje doplnit email k její žádosti o úvěr. Když mu žena řekla, že v dané bance nemá účet a o úvěr nežádala, oznámil jí, že se tedy jedná o podvod, a že kontaktuje policii a také její banku. Žena poté volajícímu uvedla, u které banky má vedený účet.

O několik minut později jí volal další muž, tentokrát údajný zaměstnanec její banky. Ten ji informoval o možném napadení účtu a sdělil, že se jí ozve někdo z bezpečnostního oddělení.

Následoval telefonát s třetím mužem vydávajícím se za bezpečnostního manažera banky. Ten ženu instruoval, aby navštívila pobočku a své peníze vložila na rezervní účet, který jí vytvořil. Poté jí zaslal odkaz k tomuto účtu, kde se měla přihlásit stejnými přihlašovacími údaji jako ke svému stávajícímu účtu v internetovém bankovnictví. Na pobočce banky pak žena, aniž by si zde ověřila pravdivost tvrzení volajícího, vybrala hotovost a dle pokynu pod zaslanými QR kódy začala vkládat jednotlivé částky do bitcoinmatu v domnění, že je vkládá na "rezervní účet". To si také ověřila přihlášením se k tomuto účtu, kde se jí vložené peníze připisovaly. Když pojala pochybnosti a chtěla do bitcoinmatu vložit jen část peněz, volající přišel s historkou, že do podvodu je zapojeno několik zaměstnanců její banky a peníze pochází z trestné činnosti a jsou speciálně označené, proto je musí vložit právě přes bitcoinmat.

A jelikož drzost podvodníků nezná mezí, následující den, když se žena volajícího snažila znovu kontaktovat, odepsal ji, že se chystá na dovolenou na Bahamy, za kterou jí děkuje a pošle pohled.

Třinečtí policisté ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu.