řítomní manažeři moravskoslezských firem ocenili kroky, které pro uplatnění studentů na trhu práce dělá v posledních letech krajská samospráva. Pod heslem kampaně "Řemeslo má respekt" se snaží podpořit stipendii ohrožené řemeslné a technické obory. Ty považuje hejtman Ivo Vondrák za neprávem zatracované: "V minulosti se ozývaly rozhořčené hlasy, že se deváťáky snažím posílat na učňáky a upírám jim vzdělávání s maturitou. To je velmi nešťastný úhel pohledu. Vždycky říkám, že dobrý řemeslník je spokojenější a vydělá si více než špatný inženýr. A nikde není řečeno, že si nadanější učni nemohou maturitu dodělat později. Manuální obory bývají někdy považovány za méněcenné, což je velká chyba. Všichni víme, že sehnat kvalitního řemeslníka bývá někdy skoro nemožné. Proto technické obory podporujeme, například vytvořením pilotních projektů duálního vzdělávání."

V tomto směru se v minulosti osvědčil projekt Odborné, kariérové a polytechnické vzdělávání v Moravskoslezském kraji (OKAP), který je spolufinancovaný ze zdrojů EU. Za finančního přispění Moravskoslezského kraje jsou aktivity tohoto projektu v oblasti odborného vzdělávání podpořeny přibližně 66 miliony korun. Během jejich realizace došlo k uzavření memorand o spolupráci mezi 13 středními odbornými školami a 93 zaměstnavateli. V současnosti se plánuje projekt OKAP 2, kde se zvýší finanční podpora odborného vzdělávání na 157 milionů korun a do realizace projektu se zapojí 162 zaměstnavatelů.

Moravskoslezský kraj také připravil model spolupráce se školami a firmami, kde by podniky převzaly garanci celé výuky. "Například v Německu je běžné, že je učňák podnikový a pokud je to možné, tak si teoretickou výuku nasmlouvává u škol. My jsme ten model připravili do úrovně věcného záměru. Podíleli se na tom Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podniků, zástupci živnostníků i MPSV a MŠMT. Když jsme to ale vkládali do legislativního procesu, vypukla pandemie covidu-19. Obávám se, že se to do konce současného volebního období už nestihne projednat," uzavřel se zármutkem hejtman Vondrák.

Účastníci debaty se shodli, že komunikace mezi školami, studenty a firmami zatím nemusí probíhat optimálně. Zkušenosti se vzniklými překážkami však nelze specifikovat ve vztahu škol, studentů a firem na jednu konkrétní stranu. "Nedávno jsem měla mítink s 12 významnými firmami, kterých jsem se ptala, jestli spolupracují s nějakými středními nebo vysokými školami. Spolupracovala pouze jedna firma. Ostatní odpověděly, že školám chybí vůle a ochota," sdělila svou zkušenost Táňa Strojná z personální agentury ManpowerGroup.

Lepší zkušenosti se školami má generální ředitel KSR Industrial Opava a člen Elite Klubu MSK Tomáš Kerlín. Jeho příběh představuje úspěšné propojení vzdělávacího systému s firemní praxí. S dalšími opavskými manažery a představiteli firem nabídl řemeslné obory na uspořádaném veletrhu. "Byl o něj obrovský zájem. Konal se 2 dny v opavské basketbalové hale, která byla téměř pořád plná studentů. My jsme tam ukazovali naše pedálové systémy. Malý model vstřikovacího lisu vzbudil mezi návštěvníky velkou pozornost. Správnou cestou je prezentovat výsledky práce na konkrétních případech. Inspirovali jsme se v St. Gallenu ve Švýcarsku, kde to má obrovský úspěch," vysvětlil Tomáš Kerlín a dodal, že s touto myšlenkou nezůstává pouze u středoškoláků: "Umísťujeme dřevěné ponky i do mateřských škol. Děti si s nimi mohou hrát, takže technická gramotnost vzniká už ve školkách."

Úspěchy slaví opavští manažeři a představitelé firem také při spolupráci na výuce. "Sezvali jsme zástupce technických škol a průmyslových firem z Opavy. Měli jsme nadefinováno několik oborů, které bychom chtěli učit. A slavili jsme úspěch! KSR Industrial Opava se dohodla s ředitelem Střední školy technické v Opavě a založil se nový obor Plastikařina. Ten se předtím neučil na žádné střední škole. Studenti nyní chodí k nám na praxi, jsou motivováni a baví je to. Nenecháváme je ale zametat podlahu. Chodí pracovat s našimi techniky, sledují jejich činnost a pomáhají jim s dílčími pracemi," řekl Tomáš Kerlín. I on se však občas setkal s vlažným postojem některých škol.

Prezident ČMA Petr Kazík pak shrnul, jaké úkoly čekají účastníky setkání, aby se fungující postupy prosadily do praxe: "Nesmíme se spoléhat, že krizi ve vzdělávání vyřeší stát. Firmy musí být v náborech a vzdělávání aktivní a využívat moderní formy komunikace. Zatím jen firmy a školy deklarují, že se musí něco udělat. Vylepovat inzeráty na billboardy nemá význam. Mělo by se chodit do tříd a mluvit se studenty. Ale hlavně, jak ukazují příklady z praxe, zvýšit prestiž praktických oborů. Firmy musí po vzoru Tomáše Bati ukázat, že práce jejich lidí má smysl. Na rozdíl od humanitních oborů tvoří výrobky, na které si lze sáhnout a mít z nich radost."