Pachové ohradníky nové generace se proto postupně objeví i na dalších místech v regionu. Pomohou tak předcházet mnohdy tragickým dopravním nehodám způsobených přebíhající zvěří.

"Bouračka se srnou, jelenem nebo divočákem děsí každého řidiče. Pomačkané plechy jsou to nejmenší. Pod koly aut ročně skončí desetitisíce zvířat, která často dlouho trpí, než uhynou. A často jsou při těchto nehodách zranění i řidiči a ostatní cestující. Tomu se snažíme zabránit," uvedl první náměstek moravskoslezského hejtmana odpovědný za chytrá řešení Jakub Unucka.

Předejít srážkám se zvěří na silnicích už nějakou dobu pomáhají takzvaná pevná řešení. Tedy ploty, podchody nebo nadchody pro zvěř. Jsou ale drahé a dokážou zastavit zvěř jenom na jednom místě, nezabrání jí přeběhnout silnici v jiné části. "Ve výsledku se tak vynakládají velké peníze na stavby, a nehody se dějí stále, jenom jinde. A to nemluvím o stavebních zásazích do krajiny. Příkladem může být plánovaný přechod pro medvědy za stovky milionů korun na Jablunkovsku. My na to chceme jít jinak," konstatoval náměstek hejtmana Jakub Unucka s tím, že Moravskoslezský kraj hledal moderní a k přírodě šetrné řešení.

"Jsme chytrý kraj, tak používáme chytrá řešení. A našli jsme ho i tentokrát - pachové ohradníky nové generace. Princip této technologie spočívá v tom, že se kolem rizikových úseků silnic instalují sloupky s pachovou látkou přirozeného predátora zvěře v biologicky rozložitelné pěně. Vytvoří se tak pachový plot, který zvířata nenásilně nasměruje jinam. Každý sloupek má integrovaný čip s GPS pozicí, a tak je pro správce komunikace velmi jednoduché sledovat, zda je pachová látka skutečně aktivní a zda je sloupek na svém místě," popsal náměstek hejtmana Jakub Unucka.

U pachových ohradníků existuje několik druhů technologických řešení. Správa silnic Moravskoslezského kraje proto v roce 2019 vyhodnocovala ve výběrovém řízení, které z dostupných řešení je nejvhodnější. Nakonec zvítězily pachové ohradníky firmy SEPO.

"Je to kombinace vysokých úspor, které jdou oproti pevným řešením do desítek milionů korun ročně, a také šetrnosti a komplexnosti celého řešení. Firma nedodává jen samotné ohradníky, ale také online aplikaci, ve které lze v reálném čase vidět účinnost či stav pachové látky v jednotlivých sloupcích. Samozřejmostí je také instalace, údržba a servis. Firma také každé tři měsíce vymění a oživí pachovou látku, která se navíc střídá tak, aby si zvěř nezvykla na jednu stejnou," řekl Tomáš Böhm, ředitel Správy silnic Moravskoslezského kraje, a dodal: "Tento typ pachových ohradníků jsme navíc zvolili proto, že jsou maximálně šetrné vůči přírodě. U některých jiných řešení bychom pravděpodobně museli řešit dopady na okolí a pozdější odstraňování ekologické zátěže v podobě karcinogenních látek."

Ve spolupráci s Policií ČR vytipovala SSMSK úseky, na kterých nejčastěji docházelo k nehodám zapříčiněným srážkou s lesní zvěří. Na sedmi z nich pak vloni technologii SEPO vyzkoušela Výsledek? Po roce testovacího provozu nehodovost způsobená srážkou se zvěří klesla o 54 procent. "Vzhledem k těmto výsledkům, kdy za mnohonásobně nižší náklady a bez zásahů do krajiny chráníme životy lidí i zvířat a zabraňujeme škodám na majetku, budeme pachové ohradníky postupně instalovat i na dalších úsecích silnic, které spravujeme," slíbil ředitel SSMSK Tomáš Böhm.